Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Spolky a jejich právní úprava
Hanžl, Pavel ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
Tato rigorózní práce se primárně zabývá právní úpravou spolků dle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 s tím, že se stručně věnuje též historii spolkového práva v českém, respektive rakouském právním prostředí, a podrobněji pak i transformaci občanských sdružení na spolky. Práce se zaobírá tím, jaké jsou možnosti založení spolku, jaká jsou práva a povinnosti spojená s členstvím ve spolku a pojednává o orgánech spolku, zejména pak o statutárním orgánu, nejvyšším orgánu, kontrolní komisi a rozhodčí komisi. V jednotlivých kapitolách je zpravidla popsána platná právní úprava a následně jsou rozebírány konkrétní problematické otázky, k nimž jsou uváděny dostupné názory právní doktríny a postřehy autora této práce. Práce není pouze teoretická, ale uvádí také příklady z praxe a popisuje nejlepší možné způsoby řešení specifických problémů, čímž cílí i na čtenáře mimo odbornou právní veřejnost.
Orgány spolku v české právní úpravě
Zechovský, Jakub ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
I Resumé Spolkové právo je s účinností od 1. ledna 2014 komplexně upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vůbec poprvé jsou na našem území zákonem upraveny některé orgány spolku. Cílem této práce je provedení kritické teoretické analýzy platné právní úpravy orgánů spolku. Pozornost je však věnována i praktickým dopadům nové právní úpravy, včetně konsekvencí v oblasti veřejných rejstříků. Práce má celkem osm kapitol, z nichž první se věnuje teoretickým pojetím právnické osoby a odpovídá na otázku, kterou z teorií se nejvíce nechal inspirovat český zákonodárce. Druhá kapitola věnovaná sdružovacímu právu a principu spolkové autonomie zasazuje pojednávané téma do širších ústavněprávních souvislostí. Kapitola třetí je věnována stručnému nástinu právního vývoje spolku, jeho pojmovým znakům a otázce jeho vzniku. Počínaje čtvrtou kapitolou se práce zaměřuje na orgány spolku. Nejprve jsou vymezeny orgány spolku jako takové a provedeno dělení na obligatorní a fakultativní orgány (čtvrtá kapitola). Následně pátá kapitola pojednává o nejvyšším orgánu spolku a šestá o statutárním orgánu spolku. Ve dvou posledně jmenovaných kapitolách jsou rovněž zmíněny některé zajímavosti či odlišnosti v úpravách Španělska, Francie a Itálie. Sedmá kapitola je věnována kontrolnímu orgánu spolku a závěrečná, osmá, kapitola...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.